Zříceniny

Rabštejn byl nejvýše položeným hradem historické Moravy. Dominantou zříceniny jsou dvě skalní hradby vysoké 25 a 35 metrů, které hojně navštěvují horolezci. Hrad byl postaven někdy na počátku 14. století, což dokládají první zmínky z roku 1318. Dočteme se v nich například o tom, že se olomoucký biskup Konrád I. zmocnil s velkou námahou hradu "Rabinstaina" a odevzdal jej králi Janu Lucemburskému. Pravděpodobně vyrval hrad z rukou některého z přátel Jindřicha z Lipé. Od počátku 15. století neměl hrad stálého majitele, pouze byl předáván jako zástava. Za husitských válek tvořil jakousi protiváhu husitského hradu Sovince - král Zikmund jej dával v zástavu pouze svým věrným přívržencům. Počátkem 16. století získal hrad Rabštejn a celé panství jako zástavu Petr ze Žerotína, pán ze Šumperku. Protože Rabštejn byl malý, nepohodlný a vzdálený od hospodářského centra panství a patrně za česko-uherských válek i značně poškozený, postavil si Petr kolem roku 1520 zámek v Janovicích. Poslední zpráva o tom, že je hrad obýván, pochází z roku 1693, kdy tu bydleli panští služebníci s hajným. V roce 1759 se o Rabštejně mluví již jen jako o tajemném místě, kde je z doby švédské okupace tajný vchod a bývalé vězení zločinců. V druhé polovině 18. století hrad definitivně zpustl. Zdivo bylo postupně rozebráno jako stavební materiál obyvateli blízkého Bedřichova, úplnou zkázu pak dokonal čas. 
Zbytky hradu leží v CHKO Jeseníky nedaleko obce Bedřichov nad údolím řeky Oslavy. Nedaleko zříceniny se nachází tábořiště.