Obsah

Technické zájímavosti

 

Ruční papírna Velké Losiny - národní kulturní památka

 
  papírna
 
 

Velkolosinská manufaktura dnes patří k nejstarším doposud pracujícím podnikům svého druhu v Evropě. Ruční papír se zde stále vyrábí tradičním postupem z bavlny a lnu. Pro svou vysokou kvalitu a staletou trvanlivost se používá zejména ve výtvarném umění, pro významnou osobní i firemní korespondenci, reprezentační účely, k tisku bibliofilií a rovněž v knižní umělecké a restaurátorské praxi. Ručně čerpané papíry a dnešní sortiment exkluzivních výrobků z nich získaly trvalé místo a oblibu u příznivců tradičních českých rukodělných výrobků. Od poloviny 70. Let 20. Století prošel celý areál několika etapami nákladných rekonstrukcí a oprav, které pokračují i v současné době. Unikátní areál významné technické památky, která zejména z pohledu více jak čtyřsetleté kontinuity tradiční ruční papírenské výroby nemá v oblasti střední Evropy obdoby, byl v roce 2002 vládou České republiky prohlášen národní kulturní památkou.

www.rucnipapirna.cz

 
 

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně

 
 

Dlouhé Stráně

Dlouhé Stráně

 
Tento dnes již uznávaný technický div má na svém kontě tři nej: největší reverzní vodní turbína v Evropě - 325 MW, elektrárna s největším spádem v České republice - 510,7 metru a největší výkon instalovaný na vodní elektrárně v Česku - 2 x 325 MW. 
Podzemní elektrárna se začala stavět v květnu 1978. Na počátku 80. let bylo s ohledem na útlum výstavby rozhodnuto o změně koncepce díla z původních 4 x 150 MW na 2 x 325 MW a o jeho celkové modernizaci. V roce 1988 bylo rozhodnuto o dokončení díla a od roku 1996 je přečerpávací vodní elektrárna v trvalém provozu. Horní nádrž díla se nachází na hoře Dlouhé Stráně v nadmořské výšce 1350 metrů. S podzemní elektrárnou ji spojují dva přivaděče, každý pro jedno soustrojí, s průměrem 3,6 m. Přivaděče jsou dlouhé zhruba půldruhého kilometru. Elektrárnu s vodní nádrží spojují dva odpadní tunely o průměru 5,2 m a délce 354 a 390 m. 
Smyslem elektrárny je pomáhat regulovat napětí v elektrizační soustavě v době její největší špičky. V nočních hodinách je voda vyčerpána z dolní nádrže do horní. Když pak přijde energetická špička, voda se pustí dolů a elektrárna vyrábí proud. Plní tak funkci rezervního zdroje. Elektrárna Dlouhé Stráně se stala vítězem ankety Sedm divů ČR, kterou pořádal server iDNES. Stříbrný post patří s velkou ztrátou vysílači s hotelem na Ještědu. Třetí skončil Pražský hrad. Exkurze na přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně probíhají celoročně ve všední dny, o sobotách, nedělích i ve svátcích dle zájmu účastníků. V zimním období a v případě nepříznivého počasí (mlha, déšť) se nevyjíždí na horní nádrž.

Kontakt: Informační centrum: Loučná nad Desnou č. p. 11, Kociánov (v objektu čerpací stanice pohonných hmot ENT) 
Tel.: 583 235 091, fax: 583 235 094, e-mail: info@energotis.cz
Exkurze na přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně probíhají celoročně ve všední dny o sobotách, nedělích i ve svátcích dle zájmu účastníků. V zimním období a v případě nepříznivého počasí (mlha, déšť) se nevyjíždí na horní nádrž.

 
 
 

Sklárny Rapotín

 
  Sklárna  
(exkurze + výroba ručního skla) 
Navštivte sklárnu RapoSklo, spol. s r. o. Rapotín, která je výrobcem osvětlovacího a chemického skla s dlouholetou tradicí. Sklárna je jedním z největších výrobců osvětlovacího skla v České republice. Ve výrobcích společnosti jsou zhodnoceny více než 170leté zkušenosti a znalosti získané při vývoji a výrobě široké palety sklářské produkce.Informace: 603 196 032, 583 389 400

 
 
 

Rapotínské sklárny v Loučné

 
 
Karel Seewald založil tuto sklářskou huť roku 1769 v malé kotlině v Andělských Žlebech pod Vřesovou studánkou. O deset let později byla přesunuta na místo zvané Anín nedaleko od Kout nad Desnou. Vlastní huť se skládala z tavicí pece pro 8 sklářských dílen, kmenárny a stoupy na drcení křemene. Jelikož byly prostory kolem hutě v Aníně malé, rozhodli se noví majitelé panství, Lichtenštejnové, přeložit sklářskou huť na své panství do Rapotína.

 
 
 

Mechanická přádelna lnu v Loučné nad Desnou

 
 
Podhorská a horská krajina vždy předurčovala tuto oblast pro pěstování nenáročného lnu. Tato plodina bez větších nároků na půdu i klima dávala po dlouhá staletí lidem i v chudých oblastech plátno na oděv. S příchodem průmyslové revoluce přichází i do této lidské činnosti nová moderní technologie. Modernizaci v tomto oboru přinesl do kraje Eduard Oberleithner. Pod jeho vedením vzniká v blízkosti zámku moderní mechanická přádelna lnu. Během pár let se Oberleithnerova továrna stala jedním z nejvýznamnějších plátenických podniků v monarchii, což bylo vysoce oceněno roku 1873 na světové výstavě ve Vídni. Za vynikající výsledky byl Eduard Oberleithner povýšen v roce 1873 do šlechtického stavu.
 
 

Lesní železnice v Koutech nad Desnou

 
  je soustava čtyř na sebe navazujících pozemních lanovek určených ke svážení dřeva ze strmé stráně k silnici. Tuto málo známou dopravní stavbu nalezneme vysoko v lese nad nádražím Kouty nad Desnou a na Černé stráni. V dnešní moderní době lze jen pokorně smeknout před mistrnou ukázkou, jak stavět v místních podmínkách. I po stoleté existenci, přičemž byla 45 let bez využití a jakékoli údržby, jsou stavby přírodou nedotčené, přestože je kromě pečlivého srovnání vhodných kusů vlastně nic nedrží pohromadě. Celá soustava lanovek začíná v nadmořské výšce 680 m a překonává na vzdálenosti 1 km až 300 výškových metrů. Plánovaná délka všech postranních etáží měla dosáhnout 14 až 15 km, skutečně postaveno bylo asi 12,5 km.