| | Zámek ve Velkých Losinách postavil významný moravský rod pánů ze Žerotína. Pozdně renesanční stavba ze závěru 16. století nahradila zchátralou tvrz. Venkovní fasády zdobí psaníčkové sgrafito, ale bosované oblouky arkád na nádvoří již předznamenávají nastupující barok. Právě v době nastupujícího baroku byl zámek honosně vybaven a bez úhony přežil třicetiletou válku. Díky tomu mohou návštěvníci spatřit ojediněle zachovalé interiéry zdobené výjimečnou kolekcí gobelínů a kožených tapet. Dále za zmínku stojí například nejstarší dvousedadlová nosítka na světě, nebo zámecká knihovna. Jelikož zámek dodnes nepodlehl elektrifikaci, probíhají tu v létě, především u dětí oblíbené, večerní prohlídky s baterkou. Velmi příjemná je také procházka zámeckým parkem, kde jsou prezentovány vzácné druhy dřevin. Losinský zámek, respektive losinské panství, je spojeno s takzvanými čarodějnickými procesy, které zde probíhaly v letech 1678–1692. Za oběť inkvizičního tribunálu zde padlo 56 nešťastníků. Od roku 1945 je zámek majetkem státu. Prvním kastelánem se stal Josef Helekal. Období konce 40. a zejména pak průběh 50. let předznamenaly dnešní podobu zámeckého areálu i rozsah mobiliáře. Postupně byly na Velké Losiny svezeny mobiliáře z okolních zámků. Velmi významnou osobností byl zámecký zahradník Šín, který propagoval pěstování rhododendronů, a mnohé exempláře v zámeckém parku pochází z jeho výsadby. Nesmazatelně se do historie zámku vepsal rok 1969, kdy zde byl natočen film podle stejnojmenné knihy "Kladivo na čarodějnice". V roce 1995 byl zámek prohlášen za národní kulturní památku. www.zamek-velkelosiny.cz | |
| | se nachází ve středu obce. Renesanční sídlo dal vybudovat na místě původního dřevěného loveckého zámečku roku 1608 Přemek ze Žerotína. Ke konci 18. století byla k zámku přistavěna kaple, jež byla o deset let později rozšířena na farní kostel, zasvěcený sv. Cyrilu a Metoději. Z tohoto období pochází i vzácné barokní fresky od Ignáce Raaba. Rok 1844 přináší pro kraj velké změny. Panství kupují železářští podnikatelé a stavitelé železnic bratři Kleinové, kteří z něj učinili duchovní centrum železničního stavitelství a železářství rakouské monarchie. U zámku rozšířili přírodní park se vzácnými dřevinami; jednou z jeho ozdob je i 350 let stará lípa s obvodem kmene 730 cm. V parku najdete litinové sochy sv. Floriána s nepostradatelnými atributy, vědrem a praporem. Naproti je umístěna sv. Alžběta podávající dítěti chléb. Obě plastiky pocházejí z druhé poloviny 19. století. Zámecký park dal vybudovat Přemek III. ze Žerotína ve třetí čtvrtině 17. století. Tato okrasná zámecká zahrada vznikla v souvislosti s výstavbou nového reprezentativního zámku. Vedle ovocného sadu je u tohoto zámku květinová zahrada, která je poprvé písemně doložena v roce 1682. Šlo již nepochybně o barokní okrasnou zahradu, s největší pravděpodobností o tutéž, která je vyobrazena roku 1739. Když roku 1833 koupil vízmberské panství od náboženského fondu Antonín Bedřich hrabě Mitrovský z Nemyšle, měl už za sebou rozhodující část své kariéry ve státní službě i své životní dráhy. Přesto se tato nesmírně činorodá osobnost nesmazatelně zapsala do dějin zdejšího panství. Hrabě věnoval velkou pozornost místním průmyslovým podnikům a zvlášť výrazně se podepsal na podobě zámeckého parku v Loučné nad Desnou. | |
| | Ve druhé půli 19 století zakoupili loučenské panství železniční podnikatelé bratři Kleinové od hraběte Antonína Mistrovského. Tento podnikatelský rod, povýšený do šlechtického stavu, se zasloužil o osamocení Sobotína. Již před zakoupením tohoto statku vlastnili Kleinové v Sobotíně budovu zrušené zbrojovky z r. 1815, kterou ještě ve 40. letech 19. století přestavěli na sídlo sobotínské rodové větve - zámek. Dnešní vzhled nakonec dostal po přestavbě v 80. letech 19. století. V této době byla provedena rozsáhlá stavební úprava fasády, byla vybudována terasa směrem k zámeckému rybníku, půdní prostory přestavěny v mansardy a další. Tyto úpravy jsou patrné i dnes. Zámek si zachoval svoji podobu s historizující pseudogotikou, pseudorenesancí, neo a novo styly. Kleinové měli sobotínský zámek v držení až do r. 1945. Po II. světové válce sloužil nejrůznějším účelům, zejména školským. V letech 1967 až 1968 byl zrestaurován jako pohostinské a rekreační středisko Dolu Dukla v Ostravě. U zámku se rozkládá poměrně rozsáhlý park, založený ve 40. letech 19. století zřejmě současně se stavbou zámku. V parku roste řada exotických dřevin, což ho řadí k nejcennějším severomoravským zámeckým parkům. Jeho projektanty byli R. Biskup a proslulý český zahradnický odborník Fr. Thomeyer. V dřívějším sídle rodiny Kleinů je nyní zřízen hotel, v němž je kromě ubytovacích prostor ve stylových zámeckých pokojích k dispozici též restaurace, vinárna, kavárna, místnost s televizorem, letní terasa, půjčovna her, sauna, fitcentrum, stolní tenis, půjčovna horských kol a loděk. V zámeckém rybníku je možnost rybaření. Na místě lze domluvit jízdu na koni nebo v kočáře. | |
| | novorenesanční budova s prvky francouzského stavitelství, získala svůj název díky svému romantickému vzhledu, který navrhl architekt Mořic Hinträger. V r. 1882 dokončil stavbu Max Hoffman a dal jí jméno po své dceři ERNA. Po válce, která znamenala odchod původních obyvatel, připadla obci. Od roku 1953 slouží jako mateřská škola nejmenším obyvatelům Vikýřovic. Rekonstrukcí r. 2005 byla v suterénu zřízena keramická dílna a galerie, kterou používají místní umělci, sběratelé, občanská sdružení a spolky. |