CHKO Jeseníky
|
|
|
Oblast zahrnuje části Hanušovické a Zlatohorské vrchoviny a pásmo Hrubého Jeseníku, které bylo v minulosti hraniční oblastí dosahu pevninského ledovce. To dokládá množství bludných balvanů, karů i souvků. V celé oblasti můžeme najít čtyři národní přírodní rezervace, osmnáct přírodních rezervací a šest přírodních památek. Chráněná oblast Šerák - Keprník je nejstarší rezervací na Moravě. Založil ji v roce 1903 kníže Jan II. z Lichtenštejna. Mezi nejznámější dominanty patří Petrovy kameny, Vozka, Obří skály a Keprník.
|
|
|
Rašeliniště Skřítek
|
|
|
|
V blízkosti motorestu Na Skřítku se nalézá rašeliniště Skřítek. Tato rezervace je ukázkou lesa v jedlobukovém vegetačním stupni. Nejstarší dřeviny dosahují stáří 200 let. Rostou zde velmi kvalitní stromy, vhodné pro získávání osiva, případně roubů. V bohatém bylinném porostu jsou zastoupeny i některé vzácné a ohrožené druhy rostlin, jako např. zde hojná měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva).
|
|
|
Ztracené kameny
|
|
|
Skála z devonského kvarcitu s kamenným mořem (1179 m) s výhledem na Hrubý Jeseník a na Hraběšickou vrchovinu. Ke kamennému moři se vztahuje pověst, podle které tyto kameny vysypal čert ze svých bot, když honil místního sedláka.
|
|
|
Jelení studánka
|
|
|
|
U Jelení studánky vyvěrá pramen Podolského potoka. Postavený je zde kamenný útulek pro turisty a lyžaře při cestě ze Skřítku na Praděd.
|
|
|
Petrovy kameny
|
|
|
|
jsou dominantou území. Jedná se o význačnou svědeckou skálu z fylitických a chloritických břidlic a rul s vzácnými rostlinnými druhy. Se skalami je spjata řada pověstí.
|
|
|
Velká kotlina
|
|
|
Nejcennější rezervace Hrubého Jeseníku s bohatou vegetací. Patří k botanicky nejbohatším lokalitám střední Evropy. Tvar kotliny byl vymodelován ledovcem ve čtvrtohorách. Rezervací prochází naučná stezka.
|
|
|
Vodopád na Borovém potoce
|
|
|
Pod romantickými skalami Medvědí hory se nachází nejvyšší soustava vodopádů na Šumpersku o celkové výšce 14 m. Nejvyšší stupeň je vysoký 8,3 m.
|
|
|
Zadní Hutisko u Vernířovic
|
|
|
|
je druhé největší krupníkové těleso v ČR, které bude propojeno s lesní Ekostezkou Švagrov.
|
|
|
|
|
|
Mineralogická stezka u Sobotína
|
|
|
|
se může pochlubit svou ojedinělostí a primátem v ČR. Na šesti lokalitách Pfarrerb, Smrčina, Steinhübl, Rasovna, Kožušná a na Granátové skále se nalézají místa výskytu zajímavých minerálů. Nástupním místem stezky je nádraží ŽD v Sobotíně nebo u obchodu v Maršíkově. Celková délka této atraktivní a příjemné procházky je 12 km. Místa sice nejsou propojena značením, ale mapy, umístěné v lokalitách nálezů minerálů, vás bezpečně navedou. Celá trasa vede po mírně zvlněném terénu a je nenáročným výletním cílem i pro rodiny s dětmi.
|
|
|
Lesní ekostezka Švagrov
|
|
|
je oblíbená mezi milovníky tajemných starých důlních děl, hledačů pokladu a vzácných minerálů. Tato trasa začíná a zároveň končí ve Švagrově, pod masivem Mravenečníku, vzdáleném 2 km od Vernířovic. Je vhodná pro pěší i na koni. V zimním období je využívána příznivci běžek. Jednotlivá zastavení jsou označena kůly s jejich názvy. Návštěvník si může vybrat ze dvou tras - první je dlouhá 2,5 km, druhá 4,5 km. Stezku je možno projít s odborným průvodcem ze Střediska ekologické výchovy při DDM Vila Doris Šumperk.
|
|
|
Vřesová studánka
|
|
|
|
Historie tohoto místa začíná již v 15. stol., kdy lesník, který zde vodou ze studánky vyléčil svůj oční neduh, pověsil na blízký strom obraz. Od té doby zde hledali uzdravení i další lidé. Ve 2. pol. 17. stol. zde byla postavena dřevěná kaple, která vyhořela po zásahu bleskem. Pod chatou jsou prudce spadající svahy, sešněrované záseky šachovnicového tvaru.
|
|
|
|